Erik Truffaz je v posledních letech poměrně pravidelným návštěvníkem České republiky. Díky svému širokému stylovému záběru je každý z koncertů zpravidla trochu jiným zážitkem, ať již se jedná o řadové nahrávky s jeho kvartetem či rozličné projekty s umělci z jiného hudebního spektra.

Ostatně spolupráce s hudebníky z jiných žánrových koutů je pro Erika Truffaze poměrně charakteristická a tak vedle klasických jazzových kousků z řadovek si lze užít skladeb s doteky world music či elektronické hudby. “Being Human Being” je Trufazzovo další setkání s Mexičanem Murcofem a jejich spolupráce dala vzniknout zvukové koláži, která doprovází futuristické obrazy renomovaného francouzského komiksového tvůrce Enkiho Bilala.

Celý večer v Akropoli byl zcela zasvěcen projektu “Being Human Being” a po více než 70 minut se tak diváci mohli nechat unášet futuristickým vizuálem, jehož dráždivou podmanivost dále dotvářela Truffazova trubka, Murcofova manipulace se zvukem a bicí a perkuse Phillippa Garcii.  Hudba samotná se pohybovala ve zcela opačných intencích, než na co mohou být diváci zvyklí z Truffových líbivých řadových desek poslední doby. Nelinerání celky vystavěné na souznění perkusí, elektronického šumení či nervózně tepajících bítů a trubky, jejíž zvuk trumpetista nezřídka moduloval či nahrával do smyček, často více než cokoliv jiného připomínaly zvukovou koláž, kterou bylo třeba se nechat unášet a sledovat spletité melodické a rytmické smyčky. Pro hrubé přiblížení se nabízí tvorba skandinávských kolegů Arve Henriksena a jeho spolupráce s Janem Bangem či některé polohy Nilse Petera Molvaera.

Ačkoliv vlastní projekce, čerpající z především z trilogie "Le Sommeil du monster", nesdělovala konkrétní příběh, bylo možné vysledovat dílčí tématické celky, v jejichž rámci dokázal sled expresivních obrazů podepřený hudebním doprovodem dramaticky gradovat a zprostředkovávat jakousi nepřímou katarzi.

Pokud poslední Truffazovy desky čelí kritice kvůli směřování do středněproudých vod, pak projekt “Being Human Being” mohl uspokojit všechny, kdož oceňují hudebníkovu experimentálnější a méně přímočarou polohu. A tento koncert byl příjemným důkazem toho, že Truffaz stále dokáže velmi snadno okouzlit.